20 let od biskupského svěcení

///20 let od biskupského svěcení

20 let od biskupského svěcení

V letošním roce si připomínáme dvacáté výročí od biskupského svěcení Petra Esterky, které přijal 11. září 1999.

Autor: Andrea Červenková

Petr Esterka se narodil 14. listopadu 1935 v Dolních Bojanovicích. Studoval na biskupském gymnáziu v Brně, odmaturoval v roce 1956 na jedenáctiletce v Hodoníně. Pracoval jako vychovatel, pro své názory a postoje byl několikrát vyslýchán StB. V červnu 1957 emigroval do Rakouska. Na podzim začal studovat v koleji Nepomucenum v Římě a v roce 1963 byl vysvěcen na kněze. Byl poslán mezi krajany do Texasu v USA. Roku 1966 v Římě dokončil doktorská studia. V Minnesotě zahájil roku 1967 akademické působení. V letech 1974–1995 působil v Air Force jako vojenský kaplan v záloze. Od roku 1978 se věnoval práci mezi českými katolíky v USA a Kanadě. Roku 1987 mu byl udělen titul monsignor, 5. července 1999 ho papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem cefalenským a světícím biskupem brněnským pověřeným duchovní péčí o české katolíky v cizině. Od roku 1992 žije v Kalifornii ve středisku Velehrad, které slouží českým komunitám v San Diegu, Los Angeles a San Franciscu.

Petr Esterka napsal knihu Never Say Comrade (v překladu: Nikdy neříkej soudruhu) v rámci vlastní výuky angličtiny. Dále o něm vyšla kniha rozhovorů s Alešem Palánem: Rozhodni se pro risk, která velmi přehledně shrnuje jeho hlavní zážitky a názory.

Petr Esterka zasvětil svůj život Bohu, práci s lidmi a rodinami nejen amerického původu, ale především přistěhovalcům z českých zemí. Strávil s nimi mnoho času v Texasu a později v Kalifornii, kde pobývá dodnes. Donedávna měsíčně sloužil také mše v českém jazyce. I po formálním odchodu do důchodu nadále dohlíží na službu duchovních potřeb nových přistěhovalců v Chicagu, New Yorku, Torontu, Montrealu a Austrálii, pokud mu to zdravotní stav dovoluje.

Díky empatii a moderním názorům se stal významnou osobou v rodinách svých farníků, pomáhal rodinám s jejich problémy v komunikaci i výchově potomků. Velmi intenzivně se věnoval také přípravám snoubenců na manželství. Po celý život byl oporou všem, kteří se mu přišli svěřit.

Co o něm řekli jiní?

Aleš Palán v rozhovoru s Janem Paulusem na otázku: Čím tě biskup Esterka nejvíc překvapil? uvádí:
Jeden můj nevěřící kamarád, který se velmi dobře orientuje v literatuře, se podivil, když zjistil, s kým dělám knihu rozhovorů: „Ty děláš knihu s biskupem? Není to trochu ztráta času?“ Bylo to přesně opačně. Chvíle strávené s biskupem Esterkou byly inspirativní, a i mně v pohledu na církev v některých oblastech otevřely oči. Biskup Esterka mě překvapil svou otevřeností, nelíčenou srdečností a zejména odvahou, s níž hledá odpovědi na otázky, které si mnozí věřící z opatrnosti ani nekladou. Předpokládám, že podobně překvapí i čtenáře knihy Rozhodni se pro risk. 

 

Farnice z Dolních Bojanovic na otázku, jak vzpomíná na biskupa Esterku: Otec Esterka byl poprvé vpuštěn do ČR v květnu 1983. Při jeho druhé návštěvě, myslím, že to bylo na podzim téhož roku, byla uspořádána tajná beseda s mládeží v jedné búdě. Tam nám o. Petr vyprávěl o tom, jak utekl a o beznaději, kterou prožíval v uprchlickém táboře. Poté nás informoval o jeho současném působení na vysoké škole – učil morálku a dotýkal se otázek sexu a víry. Také pořádal “poradnu” pro mladé manžele. Pokud měl pár nějaké neshody, uspořádal s nimi setkání a poslouchal, co jim na protějšku vadí a pak to tomu druhému překládal do řeči muže nebo ženy. Prostě vysvětloval rozdíly mezi mužským a ženským chápáním stejné věci. I my jsme mu poté kladli, zpočátku jen zdrženlivě, už otevřenější otázky, které nás zajímaly. Pro některé to bylo poprvé, co mohli s kvalifikovanou osobou o takových věcech mluvit.

Touto cestou posíláme pozdrav biskupu Esterkovi také my. Přejeme mu zdraví a Boží požehnání do jeho dalšího působení.

 

2019-09-28T23:23:33-07:00